Čína plánuje v Tibetu super-přehradu, která bude schopna vyrábět trojnásobek elektřiny vyrobené ve Třech soutěskách, což je největší elektrárna na světě. To však vyvolává obavy mezi ekology a v sousední Indii.
Řeka Yarlung Tsangpo, horní pramen Brahmaputry
Očekává se, že projekt v tibetském administrativním celku Medog, bude převyšovat rekordní přehradu Tří soutěsek na řece Jang-c‘-t’iang, která se nachází ve střední Číně a každoročně je schopna produkovat 300 miliard kilowattů elektřiny. Tento plán byl představen v březnu na každoročním kongresu špičkových zákonodárců. V plánu však chyběly detaily, časový rámec nebo rozpočet.
V loňském roce v říjnu podepsala tibetská místní vláda „strategickou dohodu o spolupráci“ se společností PowerChina, veřejnou stavební společností specializující se na vodní elektrárny. O měsíc později šéf PowerChiny Yan Zhiyong částečně představil projekt Komunistické lize mládeže, mládežnickému křídlu čínské vládnoucí strany
„Stavba přehrady je pravděpodobně z mnoha důvodů opravdu špatný nápad,“ řekl Brian Eyler, programový ředitel pro energii, vodu a udržitelnost v americkém Stimson Center. Kromě toho, že je tato oblast známá svou seismickou aktivitou, obsahuje také jedinečnou biologickou rozmanitost. Přehrada by blokovala migraci ryb i tok sedimentů, které obohacují půdu během sezónních povodní, uvedl Eyler. Existují jak ekologická, tak politická rizika, poznamenal Tempa Gyaltsen Zamlha, specialista na politiku v oblasti životního prostředí v Tibet Policy Institute, napojeném na tibetskou exilovou vládu. „V těchto oblastech máme velmi bohaté tibetské kulturní dědictví a jakákoli výstavba přehrad by způsobila ekologickou destrukci“ uvedl. „Mnoho místních obyvatel by bylo nuceno opustit domovy svých předků,“ uvedl a dodal, že projekt podpoří migraci čínských pracovníků z Han, která se „postupně stane trvalou osadou“.
Peking může masivní projekt ospravedlnit jako ekologickou alternativu k fosilním palivům, ale riskuje, že vyvolá silný odpor ekologů, stejně jako přehrada Tři soutěsek postavená v letech 1994 až 2012. Tři soutěsky vytvořily rezervoár a vysídlily 1,4 milionu obyvatel.
Indie se projektu také obává, kvůli možné vodní válce. Analytici tvrdí, že čínská komunistická strana je skutečně v pozici, aby mohla kontrolovat původ velké části zásobování vodou v jižní Asii. „Vodní války jsou klíčovou součástí války, protože umožňují Číně využít svou moc proti Tibetu proti nejdůležitějšímu přírodnímu zdroji,“ napsal minulý měsíc v časopise Times of India politolog Brahma Chellaney. Varoval, že rizika seismické aktivity by z ní také udělala „tikající vodní bombu“ pro obyvatele. Je ještě mnoho času vyjednávat s Čínou o budoucnosti super-přehrady a jejích dopadech, řekl Eyler.
zdroj: https://www.ndtv.com/india-news/