Dovolte mi se představit, jsem Koza ProTibet a žiji v indickém Himálaji. Už mé prababičky pomáhaly udržovat tibetské nomády na horských planinách, kde odjakživa kočovali a žili tradičním nomádským způsobem. Stačí nám málo. Vlastně se celé dny pasu a spolu s dalšími kozami se kochám himálajskými výhledy. Přitom dávám mléko, vlnu ke zpracování a také trus, který je v zimě nad zlato, protože hoří a hřeje.
V důsledku klimatických změn se ale dějí věci! Obyčejně u nás zase tak moc nesněží a dá se pást i v zimě. Ale teď přicházejí sněhové vánice a já přestože se opravdu snažím, nejsem schopna se skrz tvrdou sněhovou pokrývku dostat k trávě.
Hladovíme, slábneme a umírají nás tisíce. Tibetští nomádi jsou pak nuceni se přesouvat do měst za prací, ale představte si hledat práci, když jediné, co umíte, je pást a tkát. Často jsou negramotní a nedokáží se ve městech uživit.
Všechno, co potřebují, jsme my. Kozy. Za Vaše příspěvky dostáváme seno a další zdravé kozy do stáda a můžeme tak přečkat tuhé zimy. Na některých místech nám dokonce postaví i sněhové a větrné štíty, za které se můžeme schovat.
Po celé generace pomáháme lidem, pomůžete teď Vy nám?
Vloni nás uhynuly tisíce. Věříme, že letos zimu zvládneme.
DĚKUJEME VÁM!
