Klášter Komik (Tengon Lhundrup Choekhor Ling, Sakya Kaza Monastery) patří k nejstarším klášterům založeným v údolí Spiti a patří do buddhistické školy Sakya. Leží ve výšce 4 587 m n. m. a je to nejvýše položený klášter na světě s přístupovou cestou pro motorová vozidla.

Legenda o tomto místě praví, že v důsledku sucha se mniši rozhodli původní klášter přemístit k relativně níže položené vesnici Hikkim. Ochranné božstvo kláštera Mahakala se však odmítl přemístit i přes naléhání mnichů. Spolu s ním se před jeho sochou v klášteře stále modlil jeden z mnichů.

Stalo se to pravděpodobně v roce 1975, kdy zemětřesení  otřáslo novým klášterem a zbyly z něj pouze ruiny. Socha Mahakaly však v původním klášteře zůstala netknutá, stejně jako klášter samotný. Mniši přesvědčení o tom, že toto místo je to nejsvatější pro klášter se opět nastěhovali zpět.

Klášter v hl. městě Kaza, údolí Spiti

KLÁŠTERNÍ ŠKOLA KOMIK

Klášterní škola je určená pro malé chlapce z regionu. Každý klášter má pod svou administrativou několik příslušných vesnic a rodiny z těchto vesnic posílají své syny do kláštera, aby získali vzdělání. Studenti si vybírají školu dle geografické příslušnosti a buddhistické školy – v dané oblasti se jedná o jedinou školu svého směru.

Žáci musí absolvovat studium moderních předmětů, kterou zajišťují vládní školy. Následuje minimálně 5. let tradiční výuky. Objem učiva, který se žáci musí naučit, je stanoven a studium lze i prodloužit.  Po té žáci, většinou ve věku 18 – 25 let, pokračují ve studiu buddhistické filozofie v klášteře Rangri u Manali (E-wam Shedrub Choekhor Ling, Sakya Rangri monastery).

Škola Komik ve Spiti má 50 studentů, ale z toho 10 studentů navštěvuje buddhistickou filozofii v Rangri u Manali.

Průměrný počet žáků ve třídě je 6. Projevuje se postupný úbytek studentů pravděpodobně z důvodu klesající porodnosti v oblasti. Ročně se nově hlásí průměrně 2 studenti. Studenti školu opouštějí pouze ve vzácných případech – zdravotní nebo rodinné důvody nebo také neschopnost plnit školní povinnosti a následovat obsah studia.

Učitelé disponují vzděláním na úrovni vyšších odborných škol a univerzit.  Další vzdělávání učitelů probíhá formou samostudia. Výuka anglického jazyka probíhá nepravidelně – spíše formou dobrovolnictví. Problematickým aspektem je nedostatek školních pomůcek.

Přestože malí mniši příliš volného času nemají, rádi jej tráví hraním her, fotbalu, volejbalu, kriketu a dalších. Život v klášteře je velmi jednoduchý, ví toho velmi málo o životě mimo klášter. K jídlu je pořád to stejné a neteče zde teplá voda. Dospělí mniši tráví většinu času péčí o klášter.

Mníšci jsou velice dobře vychovaní, zejména před dospělými jsou disciplinovaní a tišší, mezi sebou jsou však více uvolnění a upovídaní. Každý má jinou úroveň angličtiny a v hodinách jsou rozděleni na dvě skupiny podle věku. Učí se rádi a nejvíc je baví psaní na tabuli a hraní her v anglickém jazyce. V budoucnu by všichni rádi pokračovali ve studiích. Většina předmětů  se však orientuje kolem buddhistické filosofie a Tibetštiny. Dospělí mniši většinou anglicky nemluví, pokud ano, tak na nízké úrovni.

Rozpočet školy na rok je 1 220 000 INR (hlavní náklady tvoří strava, platy učitelů, doprava a otop/plyn). Příspěvek darů, které poskytuje MOST ProTibet, o. p. s., tvoří 68 % rozpočtu. Další zdroje financování pocházejí ze zahraničních organizací nebo jednotlivců a příspěvky místních z regionu.  Skrze neziskovou organizaci Sapan Foundation je zde snaha získat další financování, čímž je předcházeno závislosti na jednom finančním podporovateli. Průměrné roční náklady na jednoho žáka činí 30 500 INR.

Galerie 2018