INDIE DEN 27☀️
To byla dneska noc. Včerejší úplatek opicím kupodivu zabral. Fakt nás ráno nevzbudily. Ovšem ta asi dvacítka místních psů měla nejspíš strategickou noční poradu a budila nás co dvě hodiny🤦♀️😀. Hádám, že se řešila hierarchie ve smečce. Dnešní den by se dal označit jako lehce krizový. Už na snídani bylo vidět, že o 75% týmu se pokouší bacil. Dopoledne jsme zamávali Šťastnému údolí a přesunuli se do Rajpuru. Ten je o dobrých 1000 m níže a je to cítit. Je tu hyc! Neskutečný hyc! V kombinaci s už opravdu značnou únavou a bacilem moc špatná kombinace😀.
Všechny ty milé cestovní strasti jako je mačkání se v autě už se snáší mnohem hůř než na začátku😀. Jedna krásná lekce za druhou🙏😀. Jsem neskutečně vděčná, že se máme rádi a lidsky si vyhovujeme. Představa, že tu jsme s lidmi, kteří nás štvou i v standardních podmínkách… uffff😀.
Ubytovali jsme se ve školním guesthousu s minimálně stovkou opic a vyrazili ke staříkům. A tam to byla zase nabíječka🙏. Všechny jsme vyfotili, pozdravili se, dostali jsme další spoustu khataků a pozjištovali, jak se mají… Staříci neumí anglicky, my neumíme tibetsky, ale rozumíme si krásně. Je tu cítit tolik dobroty a vděku. Už je to opravdu náročné, ale tak moc to stojí za to! Moc Vás všichni pozdravují a vzkazují velké DÍKY.
Aktivní staříci chodí každý den ven, kousek mají Sakya klášter, kam chodí na koru. Celé koronaobdobí tu byli zavření, tak jsou moc rádi. Potřebují opravit odpady. Hromadí se jim tam mouchy a zápach a navíc to kolem nich dost klouže. Do konce roku by snad mohlo být hotovo🙏.
K večeru jsme si ještě zašli na jídlo – neindické, huraa😀. A dobré kafe a dort. Třikrát huraa!
Zítra nás čeká poslední prací nabitý den od rána do večera. To dáme! Amen!
Dobrou noc🌙.
