Adopce – perspektiva institucí a zaměstnanců

Adopce – perspektiva institucí a zaměstnanců

Indie je země s obrovskou asimilační silou. Sto tisíc Tibeťanů mohlo být snadno vstřebáno, ale místo toho se každá tibetská exilová osada stala malým ostrovem tibetské kultury. Výrazné plápolající modlitební praporky nad střechami a kolem stúp, chrámy a rituály, písně i kroje, jazyk a komunitě vlastní kalendář postavený kolem tibetského způsobu života.

Hnízda tibetské kultury čelí výzvám již šest dekád.

Tibetan Homes Foundation (THF) a Tibetan Children Village (TCV) nejsou jen vzdělávací instituce a tibetské exilové SOS vesničky. Jedná se o funkční civilizaci v exilu, funkční integrované komunity. Žádná jiná uprchlická skupina na světě nevybudovala nic srovnatelně komplexního z hlediska zachování jazyka, kultury, institucí i vzdělání v jednom systému.

TCV v roce 2009 otevřelo první tibetskou vysokou školu v exilu v Bangalore (The Dalai Lama Institute for Higher Education) s výukou tibetštiny, kultury, vědy, poradenství i informačních technologií. Tibetský exilový vzdělávací systém pokrývá celý vzdělávací oblouk: od jeslí až po vysokou školu.

 

Systém, který replikuje rodinu.

Tibetský exil představuje ojedinělý model. Generace tibetských dětí narozených již v exilu dostávají možnost získat velmi kvalitní vzdělání v kontextu hluboce zintegrované vlastní národní identity. Děti mají v rozsáhlých institucích THF a TCV kvalitní zázemí, vzdělání, bezpečí, vedení, jídlo, střechu nad hlavou, zdravotní péči a hlubší smysl včetně velmi pevného a univerzálního hodnotového systému. Pro mnoho z nich je to jediný stabilní domov, který znají.

SOS vesnice vědomě budují náhradní rodinné struktury tam, kde biologická rodina nemůže být přítomna. Skupinové domy s pěstounskými maminkami, starší děti pečující o mladší, společné rituály a slavnosti patří do celkového pojetí péče o budoucí generace. Zaměstnanci domovů vykonávají povolání, která nemají pracovní dobu. Náhradní rodiče zasvěcují roky svého života dětem, ve které věří, a ve kterých vidí budoucnost tibetského národa.

Systém, který se reprodukuje ze sebe.

Více než 35 000 dětí prošlo systémem TCV a získalo vzdělání i zázemí rodinného typu. Z celkového počtu 1 317 zaměstnanců TCV je dnes 65 % vlastních absolventů.

Zaměstnanci cítí silný závazek vůči své komunitě, dětem i k celému exilovému systému. Na vlastní kůži totiž zažili jeho zásadní význam a podporu, která klíčovým způsobem zformovala jejich životní cestu.

Živý jazyk jako kolektivní čin

Tibetská diaspora mobilizovala přes 200 jazykovědců z klášterů, komunitních organizací a různých škol ke společné tvorbě monumentálního lingvistického projektu, který by nebyl možný bez kolektivní vůle a soudržnosti: tzv. velkého tibetského slovníku „Monlam“. Jazyk se nejen vyučuje, ale aktivně se buduje a kodifikuje pro budoucí generace.

Pro děti narozené v exilu je tibetština více než komunikační nástroj. Je to most k předkům, k příběhům, k tomu, kým jsou. Každá hodina tibetštiny ve škole je aktem kulturní vytrvalosti. Exilové instituce představují klíčovou roli v období, které může a nemusí být přechodné. Jedná se o jedinečný tah tibetské exilové vlády, protože jinde ve světě takové komplexy uchovávající kulturní identitu a hodnoty neexistují.

Co je na tibetském modelu jedinečné

Míra gramotnosti Tibeťanů v exilu je vyšší než indický národní průměr, což je bezprecedentní výsledek ve srovnání s ostatními uprchlickými komunitami na světě. (Cultural Survival)

Jedinečný exilový model

Akademická sféra dnes zkoumá tibetský model jako inspiraci pro alternativy k uprchlickým táborům a záchytným centrům s důrazem na to, jak tibetská komunita dokázala vybudovat funkční systém zachování jazyka, kultury i institucí v podmínkách dlouhodobého exilu. Tibetský exil v Indii nabízí inspiraci pro politiku uprchlictví obecně. (DOI)

Most Pro Tibet

Kde končí pomoc a začíná domov.

Podpořím úsilí celé komunity

Inspirující medailonek: „Když srdce bije pro ostatní, komunita vzkvétá.“

Motivace zaměstnanců tibetských institucí pracovat usilovně pro blaho celé komunity i za cenu vlastního komfortu je pozoruhodná. Vychází z porozumění vzájemné závislosti. Naši dárci, kterým záleží na lidech na druhé straně světa, představují důležitý faktor, který mnoho tibetských partnerů motivuje k plnému nasazení. Pro Tibeťany je také velmi důležitý živoucí příklad 14. dalajlamy, který se usilovně věnuje aktivitám pro světový mír.

Instituce jako THF a TCV poskytly mladým Tibeťanům komplexní zázemí, které jim dalo možnost vylétnout do života s plnými kapacitami. Dobře postavené morální základy vedou mladé vzdělané Tibeťany zpět ke službě komunitě – mladým i starým generacím.

Mladý zubař Dr. Kalsang se již mnoho let věnuje péči o chrup více než 1 500 lidem v celém kampusu. Jeho ordinaci jsme podpořili nákupem radioviziografu pro pořizování rentgenů. Práce je pro něj velmi náročná kvůli velkému množství pacientů a omezeným možnostem. Sám se ale rozhodl, že bude nesobecky sloužit komunitě nejméně po tak dlouhou dobu, jak dlouho komunita pečovala o něj. Ještě zde zůstane pár let, i když to pro něj znamená osobní oběť v podobě odloučení od milované manželky.

Říká, že mu práce přináší velký smysl a naplnění, zároveň je ale náročné přesvědčovat nezdravotní personál o svých potřebách a metodách. Instituci je přesto plně zavázán.

Jeho přání směrem k tibetským dětem je, že i když nemohou dělat velké věci, jsou cenné i drobné akty laskavosti pro nejbližší okolí. A pokud nemohou pomáhat, ať alespoň neubližují – to si přeje ze srdce nejvíc.

Pomáhejte s námi

V Indii a Tibetu a zapojte se také v ČR!

Newsletter