Northa

„Tashi delek,

jmenuji se Northar. Narodila jsem se ve vesnici Gyantse, která se rozprostírá mezi kopci jako poklad schovaný v srdci Tibetu. Pamatuji si, jak ráno začínalo zvukem modlitebních mlýnků, jak jsme sbírali jačí trus na podpal a jak se celý den točil kolem jednoduchých věcí – práce, rodiny, modliteb.

Byla jsem mladá, když jsem se provdala. Můj muž byl laskavý a pracovitý, ale štěstí nám bylo dáno jen na chvíli. Zemřel velmi mladý. Zůstala jsem sama se synem – tehdy ještě malým chlapcem, který mi byl od té chvíle vším. Vyrostl, zesílil a vzal si ženu. Dnes mám čtyři vnuky – a každý z nich má v sobě kousek toho tichého odhodlání, které je vlastní tibetské duši.

Život v exilu ale není lehký. Jsme vděční za každý den, ale obživa je těžká. Můj syn se snachou pletou bundy, které v zimních měsících prodávají turistům. Jenže turistů je málo a zima krátká – takže často odcházejí na celé měsíce, hledat práci jinde. A já? Zůstávám doma, starám se o naše chlapce.

Jsou to moji andílci. S nimi je i těžký den o něco lehčí. Ale přibývá mi let a zdraví mi už neslouží, jak bych potřebovala. Trápí mě srdeční potíže a astma, a léky jsou drahé. Někdy si je musím rozdělit na půl, jen aby vydržely déle. Někdy je prostě vynechám, protože nejdřív musí být nasycené žaludky dětí.

Neříkám to proto, abych si stěžovala. Život je dar – i když je někdy těžký, nese v sobě krásu. Ale pokud byste mohli, i malá pomoc mi může dát klid. Nejen pro tělo, ale i pro srdce.

A kdo ví… třeba se jednou setkáme. A já vám nabídnu šálek čaje a příběh – tibetský příběh ženy, která nikdy nepřestala věřit v tichou sílu soucitu.“