Dhondup Tashi

„Tashi Delek,

jmenuji se Dhondup, narodil jsem se v roce 1949 v Tibetu. Mé dětství bylo jednoduché, ale plné klidu a duchovní přítomnosti, která prostupovala každodenní život – jako ranní modlitby nebo zvuk větru hrajícího si s modlitebními praporky.

Když mi bylo deset let, okolnosti v zemi se změnily. Mnoho rodin tehdy opustilo svůj domov v naději na bezpečnější budoucnost. I já jsem se po nějakém čase ocitl na cestě do Indie. Bylo mi šestnáct, když jsem překročil hranice. Všechno bylo nové, neznámé, ale také naplněné příslibem svobody.

V Indii jsem se připojil ke skupině tibetských mladíků, kteří byli pozváni, aby se zapojili do jednotek, jež pomáhaly zajišťovat bezpečnost v hraničních oblastech. Sloužil jsem u hranic, hlídal klid a řád. Nebyla to služba lehká – hory byly neúprosné a počasí drsné – ale vděčnost, že mohu být nějak užitečný, mě držela.

Po více než deseti letech jsem musel kvůli zdraví odejít. Tělo už neuneslo, co unášelo v mládí. Usadil jsem se ve vnitrozemí, kde jsem si jako nosič vydělával na živobytí. Každý den jsem nosil těžké náklady – nejen na zádech, ale i v srdci. Má žena, která mě věrně provázela životem, byla hodně nemocná, a já se snažil postarat o nás oba.

Zdraví nás nakonec oba zavedlo do domova důchodců. Bylo to těžké rozhodnutí, ale zároveň dar. Věk přináší zranitelnost, ale i hloubku. Dnes žijeme ve společenství, kde si lidé navzájem naslouchají. 

Život mě naučil, že skutečná síla není v tom, co unesu na zádech, ale v tom, co dokážu přijmout v srdci.“