Dhondup Wangmo

„Tashi Delek,

jmenuji se Dhondup Wangmo. Narodila jsem se v Tibetu v roce 1948.

Bylo mi jedenáct let, když jsme museli uprchnout – byla jsem ještě dítě, ale pamatuju si dobře ten chlad v horách i ticho, které zůstalo po všem, co jsme zanechali za sebou. Našli jsme útočiště v Indii. Život nás zavedl do Shimly, kde jsem se vdala a začala nový život po boku svého manžela.

Pracovala jsem jako pečovatelka pro děti v tibetské škole. Děti mi byly blízké – snad proto, že jsem vlastní nikdy neměla. Jejich smích, drobné ručičky, jejich odvaha učit se – to mi dávalo smysl. Učila jsem se ve volném čase moderní malbě a spolu s mužem jsme v zimě prodávali drobné zboží, abychom vyšli s penězi.

Když můj manžel odešel, můj život najednou ztichl. Přestěhovala jsem se do Rajpuru a snažila se uživit malováním. Ale s přibývajícími roky ubývalo sil. A když je člověk sám a stárne, bolí to nejen tělo.

Bylo pro mě těžké požádat o pomoc. Ale nakonec jsem přijala, že potřebuji bezpečí, péči a klid. S pomocí tibetského úřadu v Dekyilingu jsem byla přijata do domova pro seniory nadace Tibetan Homes Foundation. Když jsem přišla, byla jsem zesláblá a často nemocná. Dnes je mi lépe – i když mě občas potrápí migréna, tělo se zklidnilo.

Ráda chodím na procházky. A často se modlím – za své blízké, za ztracený Tibet, i za vás, kdo čtete tyto řádky.“