Karma Sangye

„Tashi Delek,

jmenuji se Karma Sangye. Narodil jsem se 10. srpna 2015 v Dharamsale – místě, kde se mezi horami nese tichý zpěv modlitebních mlýnků a kde lidé přicházejí s nadějí v srdci. Moje máma mi vždycky říkala, že jsme vyrůstali na posvátné půdě, protože zde žil Jeho Svatost dalajlama. Když jsem byl malý, nechápal jsem to úplně… ale dnes, když procházím kolem chrámu, cítím něco zvláštního, jako by mě drželo za ruku něco většího.

Teď studuju v Tibetan Children’s Village v Gopalpuru, kde je můj domov už od roku 2019. Jsem ve třetí třídě a každý den začínám s pocitem, že se mám co učit. Moje nejoblíbenější barva je červená – skoro stejná, jakou má dres našeho fotbalového týmu.

Ze všeho na světě mám nejraději momo – tibetské knedlíčky. Když je cítím, jako by mě něco objalo zevnitř. Táta vaří v malé restauraci a někdy, když mám štěstí, dovolí mi stát vedle něj a dívat se. Je rychlý, přesný a usměvavý, i když má hodně práce. Jednou bych chtěl být tak spolehlivý jako on.

Mám taky bratra – Karma Choephela. Je starší, chodí do osmé třídy a docela mě hlídá. Někdy mě to trochu rozčiluje, ale ve skutečnosti jsem rád, že ho mám.

Ve škole mě baví spousta věcí, ale nejvíc matematika. Čísla mi dávají smysl. Je to jako kdyby měla vlastní rytmus a já se jen snažil poslouchat. Když přijdu na řešení, cítím se silný a jistý. A někdy si říkám, jestli i proto chci být jednou policistou – protože policista musí umět přemýšlet, rychle se rozhodovat a chránit druhé.

Ve volném čase nejraději hraju fotbal. Miluju pocit, když se odlepím od země, kopnu do míče a slyším výkřiky kamarádů. A když neprší, sedím ve stínu stromů a kreslím. V mé hlavě je spousta příběhů a obrazů a někdy se všechny snažím přenést na papír.

Moje máma pracuje už šest let jako home mother v našem TCV. Je to náročná práce – starat se o děti, být jejich bezpečným místem, když jsou daleko od svých rodin. Někdy vidím, jak unaveně zavře oči, ale hned se usměje, když mě spatří. Je silná. Opravdu silná. A z jejích rukou vždycky cítím teplo domova.“