Tenzin Choezin

„Tashi Delek,

jmenuji se Tenzin Choenzin. Narodil jsem se v listopadu, když už byly hory kolem našeho domova pokryté sněhem. Žijeme v tibetském táboře číslo 3, jen kousek od školy. Naše rodina je velká – kromě rodičů a sestry se o mě starají i prarodiče. Dědečkovi je skoro osmdesát a někdy se mu těžko dýchá, babička musí zase každý den brát léky na cukrovku.

Táta pracuje jako pomocník v armádě. Když je doma, užívám si každou chvíli s ním. Vím, že musel školu opustit hodně brzy, protože neměli dost peněz, a proto dnes pracuje jen jako pomocník. Možná i proto si tolik přeje, aby moje učení mohlo pokračovat dál.

Od března 2023 chodím do školy. Líbí se mi tam, i když doma je mi taky dobře – hlavně s babičkou. Máme spolu blízký vztah, vypráví mi příběhy a směje se mým otázkám. Když jsem s ní, cítím se bezpečně.

Jsem klidný a rád se směju. Baví mě skládat puzzle, dívat se, jak se z malých kousků stává celý obraz. Někdy mám pocit, že i život v našem táboře je jako puzzle – každý kousek rodiny, školy a přátel do sebe zapadá.

Mám rád koně. Jsou silní a svobodní, a když běží, připomínají mi, že i v horách, kde je zima dlouhá, může být v srdci hodně prostoru. Moje nejoblíbenější jídlo je vejce a tibetské nudle s omeletou. 

Někdy se dívám na hory a přemýšlím, co všechno se za nimi skrývá. Ale taky se těším na to, co se naučím tady, doma, kde mám rodinu, která mě drží, a školu, která mi dává křídla, jak říká babička.“